|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
|
|
Spisovnost a nespisovnost v mediální komunikaci tištěných deníků a jejich vliv na diskuse o spisovném jazyce
Pospíšilová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu užívaných jazykových prostředků v tištěných médiích, konkrétně nejčtenějších celostátních deníků, z období druhého čtvrtletí roku 1993. V tomto roce totiž proběhla zásadní lingvistická konference na téma spisovná čeština a jazyková kultura. Analýza se zaměřuje především na takové prostředky, jež se neshodují se spisovnou varietou jazyka. Teoretická část práce pojednává o základních pojmech, jako jsou norma, kodifikace, národní jazyk a jeho variety, jejichž definice a pochopení rozdílných postojů k nim jsou důležité pro druhou, analytickou část práce. V té jsou pomocí kvantitativní obsahové analýzy rozebírány jazykové prostředky, které se vyskytují v textech tištěných médií, jsou nastíněny motivace jejich užití a jejich funkce. Získané poznatky jsou následně porovnány s příspěvky týkajícími se spisovné češtiny a kultury jazyka, které byly předneseny na olomoucké lingvistické konferenci v roce 1993. Práce poskytne jasnou představu o vlivu výskytu nespisovných jazykových prostředků ve veřejných sdělovacích prostředcích na téma akademických diskusí o spisovném jazyce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem
Šemberová, Daria ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
ŠEMBEROVÁ, DARIA. Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2015. Diplomová práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny a lexikálních germanismů do cizích jazyků na základě srovnání polského překladu románu Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše a jeho české předlohy. Teoretická část práce stručně pojednává o literární tvorbě Jaroslava Rudiše, stratifikaci českého i polského národního jazyka, obecné češtině a jejím využití v beletrii i uměleckém překladu, lexikálních germanismech v češtině a také základních otázkách překladu literárního díla. Praktická část práce se oproti tomu věnuje kritické analýze uměleckého překladu Rudišova románu do polštiny s ohledem na zmíněné jevy. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, obecná čeština, germanismus, vícejazyčnost, teorie překladu, adekvátnost, česká literatura 21. století, Rudiš, Jaroslav
|
|
| |
|
| |
|
|
Střídání a mísení kódů v interview internetové televize DVTV
Morávková, Alena ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, nakolik mluvčí v internetové televizi DVTV dodržují v jednotlivých interview spisovnou normu a za jakých okolností ji nedodržují. Chtěli jsme tak také přispět k odpovědím na otázku, zda je vhodné přemýšlet o přechodu od dosavadního pojetí spisovnosti ke standardní češtině. Během analýzy interview jsme sledovali míru výskytu nespisovných jevů, vliv role mluvčích v interview a vybraných sociolingvistických faktorů na volbu jazykového kódu. Výsledky jsme porovnávali s výzkumem jiných publicistických interview a s korpusovými daty vycházejícími z běžně mluvené češtiny. Zkoumaný materiál tvořilo 30 interview z období leden-únor 2016. Zjistili jsme, že mezi hosty se vyskytovali mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, kteří hovořili výrazně nespisovně, a poslední skupinou byli mluvčí, jejichž projev byl z hlediska výskytu spisovných a nespisovných jevů smíšený. Celkově byl však charakter textů spíše spisovný. Na základě porovnání výsledků s jinými výzkumy jsme došli k závěru, že přechod ke standardní češtině by byl předčasný, neboť mluvčí dokážou dodržet spisovnou normu a celkový charakter vybraných interview je spíše spisovný. KLÍČOVÁ SLOVA spisovnost, nespisovnost, mluvená čeština, obecná čeština, mísení kódů, mediální dialog
|
|
|
Překlad prostředků mluvenosti v beletrii. Stoletá historie překladu Maupassantovy povídky Ivrogne.
Mundevová, Lenka ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent) ; Drsková, Kateřina (oponent)
Lenka Mundevová Překlad prostředků mluvenosti v beletrii. Stoletá historie překladu Maupassantovy povídky Ivrogne Abstrakt Disertační práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997. Předmětem srovnávací analýzy jsou prostředky mluveného jazyka včetně dialektu, které se velmi výrazně uplatňují v dialozích této povídky a jsou pro interpretaci Maupassantova textu významným vodítkem. Analýze excerpovaného materiálu předchází popis základních znaků mluvené francouzštiny a češtiny a srovnání jejich stratifikací. Usouvztažnění mluvenostních variet obou jazyků je důležitým předpokladem posouzení adekvátnosti překladu prostředků mluveného jazyka použitých v jednotlivých českých verzích povídky Ivrogne. Práce zohledňuje také vývoj estetických překladatelských norem v českém prostředí a jejich vztah k normě domácí beletrie, přičemž přináší nástin výrazných tendencí českého uměleckého překladu, které se uplatňovaly při převodu prostředků mluvenosti z francouzštiny do češtiny ve sledovaném časovém rozmezí. Jednotlivé jazykové prostředky použité v analyzovaných překladech jsou interpretovány v kontextu doby, v níž překlady vznikly. Při jejich stylistickém hodnocení vycházíme především z dobových...
|
|
| |
host ::
RSS.